Význam znalostí v oblasti digitálních dovedností (ICT)

První submodul se zaměřuje na důležitost digitálních kompetencí v dnešní digitální společnosti.

Dnešní společnost vyžaduje vysokou úroveň znalostí a dovedností v oblasti ICT (informační a komunikační technologie). Je to nezbytné v neustále se měnícím prostředí, kde hledání zaměstnání, podávání žádostí o vzdělávací program nebo bydlení, vyřizování bankovních záležitostí atd. vyžaduje, abychom se pohybovali na různých digitálních platformách. Dnes neexistuje zaměstnání, které by nevyžadovalo minimální znalosti digitálních dovedností. Každý musí umět používat počítač, aby zvládl alespoň minimum úkonů. Digitální negramotnost má negativní vliv na to, aby se jednotlivci stali soběstačnými občany, protože jim s největší pravděpodobností zabrání vydělávat si na živobytí a přispívat k hospodářskému růstu společnosti. Dovednosti a znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou proto rozhodující pro zvýšení zaměstnatelnosti jednotlivců a pro ekonomiku společnosti obecně. 

Oficiální stránky Evropské unie potvrzují potřebu digitálních dovedností a kompetencí. Digitální kompetence jsou žádané více než kdy jindy a digitální řešení ovlivňují téměř každý aspekt našeho každodenního života.

Více než 90 % odborných pracovních pozic v Evropě vyžaduje základní úroveň digitálních znalostí, stejně jako základní gramotnost a numerické dovednosti. Současně 80 milionů Evropanů nepoužívá internet, protože je pro ně koupě počítače příliš drahá nebo je pro ně používání internetu příliš obtížné, zatímco jiní si myslí, že digitální připojení není relevantní. Přibližně 42 % Evropanů nemá základní digitální dovednosti, z toho 37 % pracujících.

Digitální vyloučení je stále častějším jevem a stává se součástí celkového problému vyloučení. Vyloučení znamená zhoršení celé životní situace, jako je špatný zdravotní stav, nízké celoživotní příjmy a zvýšené riziko marginalizace. Mnoho osob je v současné době sociálně vyloučeno z několika důvodů, jako je nízký příjem a vzdělání, lokalita, kultura důvěra a úroveň důvěry nebo různá postižení.

Podle National Digital Inclusion Alliance, existuje rozdíl mezi digitální rovností a digitálním začleněním:

„Digitální rovnost je stav, kdy všichni jednotlivci a komunity mají k dispozici informační technologie potřebné pro plnou účast v naší společnosti, demokracii a ekonomice.  Digitální rovnost je nezbytná pro občanskou a kulturní účast, zaměstnanost, celoživotní vzdělávání a přístup k základním službám.“

Evropská unie vypracovala řadu politik a iniciativ, jejichž cílem je zvýšit digitální dovednosti jak u zaměstnanců, tak u spotřebitelů. EU investuje do programů, jejichž cílem je vyškolit Evropany a rozšířit zásobu talentů v Evropě, abychom si mohli být jisti svou budoucností v digitálním světě. Souvislost mezi sociálním a digitálním vyloučením potvrdily různé celosvětové výzkumy. U osob s nižší úrovní vzdělání, příjmu a zdraví je méně pravděpodobné, že budou používat informační a komunikační technologie. Snížením digitálního vyloučení budou mít tito jedinci přístup ke stejným informacím týkajícím se vzdělávání, zdraví a společenských otázek. Z dlouhodobého hlediska bude rostoucí využívání ICT znamenat snížení vyloučení.

Švédská národní agentura pro vzdělávání uvádí, že používáním digitálních nástrojů ve výuce můžete jako učitelé zlepšit podmínky žáků při učení. Studenti si také odnesou digitální dovednosti do dalšího studia a pracovního života.

Učební osnovy pro vzdělávání dospělých rovněž poukazují na význam znalostí v oblasti informačních a komunikačních technologií:

„Ve stále digitalizovanější společnosti musí vzdělávání dospělých přispívat také k rozvoji digitálních dovedností studentů. Vzdělávání musí přispívat k tomu, aby všichni studenti rozvíjeli porozumění tomu, jak digitalizace ovlivňuje rozvoj jednotlivce a společnosti. Všichni studenti by měli mít možnost rozvíjet své schopnosti využívat digitální technologie. Musí mít také možnost rozvíjet kritický a zodpovědný přístup k digitálním technologiím a být schopni vidět příležitosti a porozumět a vyhodnocovat informace. Prostřednictvím těchto znalostí a postojů spojených s digitálními kompetencemi, podnikavostí a inovačním myšlením studenti rozvíjejí schopnosti, které jsou důležité jak v pracovním a společenském životě, tak i v dalším studiu.”

Švédská autorka, lektorka a učitelka Ivana Eklund má dlouholeté zkušenosti s prací s ICT, vývojem materiálů a vzděláváním odborníků. Podle jejích výzkumů je důležité mít na paměti, že naší cílovou skupinou jsou dospělí, a proto musí být obsah výuky (rozvíjení) digitálních kompetencí pro dospělé relevantní a užitečný a že se bude pohybovat v oblastech každodenního života, společenského života, pracovního života a studia. Jednotlivci potřebují rozvíjet digitální dovednosti, aby byli schopni vyhledávat a zpracovávat informace, pracovat s textovými editory, posílat a přijímat e-maily, provádět rezervace na internetu, hledat práci, najít si obživu atd. 

• https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/digital-inclusion
• https://www.digitalinclusion.org/
• https://www.skolverket.se/undervisning/vuxenutbildningen/komvux-svenska-for-invandrare-sfi/laroplan-for-vux-och-kursplan-for-svenska-for-invandrare-sfi/laroplan-lvux12-for-vuxenutbildningen
• https://www.skolverket.se/undervisning/vuxenutbildningen/komvux-svenska-for-invandrare-sfi/laroplan-for-vux-och-kursplan-for-svenska-for-invandrare-sfi/kursplan-for-svenska-for-invandrare-sfi

Teoretickou část modulu 2 lze využít k získání dalších informací o významu znalostí v oblasti digitálních kompetencí. Může sloužit také jako inspirace pro další čtení a získávání znalostí v této oblasti.