Sociální podnikání

Následující submodul se zabývá sociálním podnikáním jako vhodnou pracovní příležitostí a nabízí několik praktických činností, které migrantům pomohou začít.

Jak již bylo uvedeno výše, migranti přicházející do Evropy již často mají předchozí pracovní zkušenosti a různé dovednosti a záliby.

V této souvislosti by pro ně otevření sociálního podniku, který by využíval jejich dovednosti a schopnosti, které již mají, mohlo být cennou příležitostí, jak se uplatnit a vytvářet přínos pro místní komunitu. Jak uvádí EK, sociální podnik „spojuje společenské cíle s podnikatelským duchem. Tyto organizace se zaměřují na dosažení širších sociálních, environmentálních nebo komunitních cílů“.  Iniciativou pro sociální podnikání, která byla založena v roce 2011, se komise snaží podporovat tyto typy podniků a poskytnout jim stejné příležitosti jako dalším typům podnikání.

Jelikož neexistuje univerzální definice sociálního podnikání, EK dále upřesňuje, že pojem „sociální podnik“ se používá pro následující typy podniků, které působí zejména v oblasti pracovní integrace, sociálních služeb, místního rozvoje znevýhodněných oblastí, jakož i v dalších oblastech (např. recyklace, ochrana životního prostředí, sport, kultura atd.):

• Podniky, u nichž je důvodem obchodní činnosti sociální nebo společenský cíl obecného blaha, často ve formě důrazu na sociální inovace;
• Podniky, jejichž zisky jsou převážně reinvestovány k dosažení tohoto sociálního cíle a
• Podniky, jejichž struktura nebo systém vlastnictví odráží poslání podniku, využívají demokratické nebo participativní principy nebo se zaměřují na sociální spravedlnost.

Aby mohla být organizace klasifikována Evropskou unií jako sociální podnik, musí splňovat tyto předpoklady, včetně tří níže znázorněných aspektů.

Obrázek 3: Tři aspekty sociálního podnikání (Převzato z: https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=12987&langId=en)

Důležitým faktorem souvisejícím se sociálním podnikáním je financování. V roce 2011 EK přijala mechanismy a nástroje k podpoření přístupu sociálních podnikatelů k financování.  Existují různé způsoby a nástroje, kterými je Evropská unie podporuje. Pokud vás zajímají, můžete se na ně podívat zde. Kromě toho je vždy dobré sledovat národní nebo regionální výzvy a iniciativy, které by mohly nabízet možnosti financování pro účastníky, kteří chtějí založit vlastní sociální podnik.

Následující aktivity můžete využít k tomu, abyste účastníky přiměli začít s vytvářením vlastního podniku, ale zvažte, zda ve vašem okolí existují nějaké služby podporující další rozvoj jejich nápadu. Začít podnikat je těžké, zvláště v cizí zemi, a každý bude potřebovat veškerou podporu, kterou může dostat, aby mohl pokračovat v realizaci počátečního nápadu a neopustil ho v půli cesty. Může se jednat o veřejné služby, ale také o nevládní organizace nabízející služby v daném odvětví, jako je podpora začínajícím podnikatelům nebo podnikání obecně. V Palermu je konkrétním příkladem nabízejícím takové služby podnikatelská služba MoltiVolti, která pomáhá organizacím rozvíjet jejich činnost a také reaguje na konkrétní žádosti o školení s cílem podpořit vznik sociálních podniků a kolektivů.

Praktickým příkladem v kapitole Příklady dobré praxe jsou informace o projektu Giocherenda – sociálním podniku, který se věnuje tvorbě her podněcujících představivost, vyprávění příběhů a solidaritu a který řídí mladí lidé, kteří přišli do Itálie jako nezletilí bez doprovodu.

Aktivita 3.6: Identifikujte svůj cíl

1. Rozdejte účastníků pracovní list a vysvětlete jim jednotlivé kategorie. Cílem je, aby v každé kategorii identifikovali několik věcí/činností a následně našli společné věci.
2. Můžete začít brainstormingem a společně ve skupině probrat jeden příklad. Použití sebe a svých zájmů jako konkrétního příkladu může být pro skupinu užitečné, aby lépe konceptu porozuměli. Můžete se také použít vymyšlený příklad.
3. Poté budou mít účastníci 20-30 min na doplnění svých pracovních listů. Začnou tím, že určí, co rádi dělají a v čem jsou objektivně dobří, a pak přejdou k tomu, za co z těchto činností by mohli být placeni a co svět potřebuje. Motivujte je k přemýšlení mimo běžný rámec a s tímto procesem účastníkům pomozte.
4. Na konci jednoho účastníka požádejte, aby představil svůj diagram, a ve skupině diskutujte o tom, co se účastníci během aktivity dozvěděli, zda pro ně byla užitečná a co se během ní naučili.

Aktivita 3.7: Tvorba podnikatelského plánu

1. Nechte účastníky zamyslet se nad svým vlastním podnikatelským nápadem a nad tím, jak by ho chtěli rozvíjet. Pokud je nic nenapadne, mohou si vzpomenout na podnik, který se jim líbí, a popsat způsob, jakým by ho rozvíjeli. Účastníci budou mít za úkol sepsat základní pojmy/aspekty svého nápadu a odpovědět na následující otázky:

• • Na jaké odvětví/typ produktu nebo služby bych se chtěl/a zaměřit? (např. jídlo, oblečení atd.)
  • Co mohu zákazníkům nabídnout?
  • Mám schopnosti, abych to mohl/a dělat sám/sama? Potřebuji partnera s nějakými specifickými dovednostmi?
  • Kde svůj podnik založím?
  • Jaké jsou další obchody v okolí? Není zde příliš mnoho obchodů podobných tomu, který bych chtěl založit?

2. Účastníci sepíší své nápady a poté je stručně představí skupině.
3. Poté, co účastníci představí svůj vlastní podnikatelský nápad, facilitátor jim poděkuje a zahájí diskusi na základě následujících otázek:

• • Jak snadné/těžké bylo vymyslet podnikatelský plán?
  • Cítili jste se jistí, že byste jej mohli realizovat? Pokud ne, jaké jsou podle vás překážky? Je něco, co byste udělali jinak?
  • Našli jste podobnosti v nápadech na podnikání u ostatních účastníků?
  • Cítíte se přesvědčeni, že by to mohlo být realizováno? Pokud ne, jaká jsou podle vás omezení? Existuje něco, co byste udělali jinak

4. Diskusi facilitátor uzavře závěrem, že podnikatelem může být každý. I když se může zdát, že jde o vyčerpávající proces, je potřeba být vytrvalí, pokud věříme, že náš výrobek nebo služba má co nabídnout.

Aktivita 3.8: Od nápadů k činům

1. Facilitátor vysvětlí účastníkům, že se nyní pokusí realizovat nápad, který měli v předchozím cvičení (Tvorba podnikatelského plánu).
2. Účastníci budou rozděleni do dvou skupin a budou diskutovat o prezentovaných nápadech, aby se dohodli, který je k realizaci nejhodnější. Účastníci budou muset vzít v úvahu své schopnosti, požadavky trhu, cílovou skupinu, inovativní prvky a další faktory, které byly dříve diskutovány. Poté budou diskutovat o vybraném nápadu a jako představenstvo/členové sociálního podniku se pokusí připravit plán, jak budou postupovat, na základě rámce podnikatelského plánu uvedeného v teoretické části (výše).
3. Po výběru nejvhodnějšího nápadu budou účastníci diskutovat o možných problémech, které by mohly nastat, a způsobech jejich řešení, o strategiích pro vytvoření svého podniku a produktu/služby, o způsobech jeho propagace cílové skupině.
4. Po vypracování plánu obě skupiny představí svůj plán na založení podniku a budou diskutovat o problémech, na které narazily.
5. Závěrečný rozbor: Během prezentace nápadů účastníků zahájí facilitátor diskusi na základě následujících (a případných dalších) otázek:

a) Bylo těžké najít společnou řeč ohledně nápadu, který jste se rozhodli realizovat?

b) Bylo těžké najít ve vybraném nápadu něco inovativního?

• HEAL Consortium (2020) “Multidisciplinary employability training materials as a part of HEAL Recovery and Integration programme”, HEAL project. Získáno z: https://healproject.eu
• Passionprenneurs Consortium (2021): Trainer’s Guide. Získáno z:
• EC funding for social entrepreneurs

• Pomozte účastníkům přemýšlet jinak než v běžných situacích a zhodnoťte všechny různé dovednosti a předchozí zkušenosti, které mají;
• Zachovejte realistický přístup! – Ne každý bude schopen začít podnikat;
• Informujte se o místních službách, které podporují podnikatelské aktivity lidí, kteří chtějí začít podnikat, abyste na ně mohli účastníky odkázat.